Co vás napadne, když se řekne Hana Žáková?
Když se řekne Hana Žáková, vybaví se mi naše první setkání před zhruba 10 lety, kdy jsem byla na táboře v Koněšíně. Tehdy paní starostka přišla na oběd a všimla si mě a jedné další holčičky. Řekla, že by potřebovala pomocnice na přípravu marmelády, a vzala nás k sobě na zahrádku. Společně jsme otrhaly rybíz a celé odpoledne dělaly marmelády. To, že si na nás udělala čas, i když měla určitě spoustu povinností, mi ukázalo, jak lidská a laskavá je – dokázala najít čas a energii pro dvě cizí děti, které jen náhodou potkala. Na tento zážitek vzpomínám dodnes. O několik let později jsme se znovu setkaly, tentokrát už jako senátorka, a já se tehdy začala věnovat otužování. Od té doby jsme v pravidelném kontaktu a neustále mě podporuje ve všem, co dělám. Její milá povaha a ochota pomoci z ní činí opravdu výjimečného člověka.
Proč podporujete Hanu Žákovou?