11. listopadu v 11.00hod - vyhlášení příměří

11. 11. v 11 hodin. Roku 1918.
Přesně v tu dobu skončila 1. světová válka, tehdy nazývaná Velká válka, protože nikdo netušil, že za dvacet let přijde další, ještě větší a ještě ničivější. Onoho 11. listopadu před sto lety začalo platit příměří mezi všemi válčícími stranami, které se později dohodly na podmínkách míru. A k tomuto datu se váže i Den válečných veteránů, jejž si připomínáme květy máků. Tento symbol vznikl na základě básně „Na flanderských polích“, kterou v roce 1915 napsal kanadský chirurg pplk. John McCrae sloužící za Velké války na západní frontě. Otřesen hrůzami, jež zde viděl, promítl své pocity do krátkých, ale o to smutnějších rýmů:

Na polích flanderských vlčí máky kvetou,
tam mezi kříži, řada za řadou.
Zde hrob je náš. Však mezi červánky,
na nebi modrém slyšte skřivánky,
když dole kanóny tu svoji píseň řvou.

My mrtví zůstanem – a je to možná zdání,
že včera žili jsme a byli milováni,
když nyní ležíme na polích flanderských.

Náš boj teď jiní převezmou:
do vašich rukou vkládáme teď svou
hořící pochodeň a vy ji neste dál.
Kdyby vám uhasla, vzpomeňte na náš žal.

Když rozkvétá lán máků červených,
my spíme dál na polích flanderských.

(český překlad Jindra Svitáková)

Pplk. John McCrae se konce války bohužel nedožil, zemřel v lednu 1918 na zápal plic. Jeho verše jsou však nesmrtelné a každému z nás budou navždy připomínat hrdinství milionů vojáků, kteří padli nejen za 1. světové války, ale ve všech válečných konfliktech. Máte-li možnost, připněte si dnes na klopu vlčí mák – uctíte tak památku vojáků, kteří se z válek nikdy nevrátili, anebo se vrátili s těžkými šrámy na těle i na duši. Čest jejich památce a čest i Johnu McCraeovi.