O mně

Od roku 1998 jsem místostarostkou Koněšína, od roku 2000 starostkou. Před tím jsem pracovala jako sekretářka ve stavební firmě v Třebíči. A před mateřskou jsem pracovala u Českých drah jako vedoucí dopravy a přepravy. Doprava je mým velkým celoživotním koníčkem. Stála jsem u zrodu lodní dopravy na Dalešické přehradě.

 

Nakouknutí do mého soukromí

Spolu s manželem jsme vychovali dvě děti. Syn Martin je podnikatel a dcera Kateřina pracuje jako koordinátorka technického odbavení letadel na Letišti Václava Havla v Praze, zároveň se podílí na výcviku řídících letového provozu. Naším velkým parťákem je pes Tedík, na společných procházkách sbírame body do aplikace Skupiny ČEZ Pomáhej pohybem. Nové síly nabírám u květin a bylinek na zahrádce. A také v ochotnickém divadle. Od roku 1994 jsem členkou koněšínského ochotnického divadelního souboru. Vedle hraní se věnuji také zpěvu v souboru Klokočí.

Občanskou a vlasteneckou výchovu považuji za velmi důležitou. Zavedla jsem proto Den se starostkou. Každoročně si vyčlením čas pro děti ze základní školy, ukazuji jim obecní úřad, knihovnu, společně hlásíme do rozhlasu a „hrajeme“ si na volby.

 

Proč kandiduji do Senátu?

Kandidovat do Senátu jsem se rozhodla proto, že chci přenést své dvacetileté zkušenosti z regionální úrovně do legislativy a zaměřit se především na podporu spolkové činnosti na venkově. Pokud by v obcích nebyli hasiči, sportovci, divadelníci, myslivci, tak by tam byl jen starosta a občané bez společných akcí a aktivit. Se vším v obcích pomáhají právě spolky. Starosta sám nic nezmůže. Jeho úkolem je vytvářet dobré podmínky, shánět dotace, propojovat, domlouvat. Ale k dalšímu potřebuje právě spolky.

 

S čím do toho jdu?

Uvědomuji si, že politika má v dnešní společnosti spíše hořkou příchuť. Ale pokud se o ni přestaneme zajímat, tak ji budou dělat ti nejhloupější. Za nejdůležitější považuji setkávání s lidmi a přenášení reality života do zákonů. Zákony jsou podle mě pro lidi a o lidech.