17. listopad 1989

17. listopad 1989

Připadá mi to jako včera, ale už je to 29 let, co studenti vyšli do ulic a požadovali větší svobodu a demokracii. 

Po brutálním zásahu tehdejší Veřejné bezpečnosti bylo jasné, že komunistická totalita v naší zemi musí skončit. Bylo to patrné i při pohledu do okolních zemí – Maďarsko už v květnu na svých hranicích s Rakouskem přestříhalo ostnaté dráty, což odstartovalo exodus východní Němců na Západ, Polsko mělo od léta nekomunistickou vládu a 9. listopadu začali Berlíňané bourat Berlínskou zeď, která byla symbolem předělu mezi svobodným a komunistickým světem. I u nás pak šly události velmi rychle – už 10. prosince byla jmenována tzv. Vláda národního porozumění a 29. prosince se stal prezidentem Václav Havel. Disident, který byl ještě v říjnu roku 1989 (naštěstí již naposledy) zatčen komunistickými orgány.

Je však třeba připomenout, že 17. listopad má ještě další význam – a to v podobě Mezinárodního dne studentstva. Ten den v roce 1939 totiž nacističtí okupanti v tehdejším Protektorátu Čechy a Morava uzavřeli vysoké školy. Stalo se tak na základě předcházejících protestů, které vyvrcholily zastřelením studenta Jana Opletala a jeho pohřbem, jehož se zúčastnily tisíce lidí. Dali tak najevo nesouhlas s okupací a hrůznou ideologií německých nacistů.

Je patrné, že 17. listopad 1939 i 17. listopadu 1989 nevznikly z žádných malicherných příčin. Naopak události, které se k nim vztahují, byly vyvolány činy nositelů těch nejkrutějších myšlenek, jaké kdy lidstvo vůbec poznalo.

Právě to je potřeba mít stále na paměti a je nutné si neustále připomínat, že demokracie a svoboda nám není dána automaticky. Naopak je potřeba za ně neustále bojovat. Nyní to platí o to více, protože se stále častěji objevují proudy, které demokracii křiví. Lidé mají tendenci zapomínat, což se projevuje například v příklonu některých našich předních politiků k různým státům, které si na demokracii buď jen hrají, nebo ji rovnou zcela potlačují. Anebo také v tom, že v Poslanecké sněmovně stále zasedají poslanci KSČM, z nichž jeden se coby člen Pohotovostního útvaru Veřejné bezpečnosti účastnil zásahu proti demonstrantům během tzv. Palachova týdnu v lednu 1989. Lidská paměť je opravdu velmi zrádná, a proto na tyto události a na ně související fakta nesmíme nikdy zapomenout.