Že doba nesvobody nepřichází zčistajasna nám ukazuje právě období třetí republiky mezi lety 1945 a 1948. Komunisté se na plné převzetí moci dlouho připravovali. V poválečné vládě obsadili strategicky významné resorty, které jim pomohly k ovlivňování veřejného mínění. Do toho také začali přicházet s nátlakovými akcemi, osočováním svých oponentů a tajnými spolupracovníky infiltrovali jiné politické subjekty. Zkrátka praktiky, které do demokratického světa nepatří. Únor 1948 tak nebyl počátkem. Cesta k nesvobodě trvala déle, ale ne každý ji stihl postřehnout. Budiž nám to příkladem i do dnešní doby, že o demokracii je potřeba neustále dbát a pečovat.

Komunistický režim se v Československu usadil na jednačtyřicet let. Za tu dobu skončilo v celách více jak 200 tisíc politických vězňů, z nichž 248 bylo popraveno a 4495 zemřelo ve věznicích. S vidinou svobody a demokracie uprchlo do západního světa nad 170 tisíc občanů a celkem 280 osob bylo zabito při pokusu překročit hranice.

Važme si svobody, ve které žijeme. Naši předci se z ní například plně těšit nemohli.

Foto Moderní dějiny (moderni-dejiny.cz), publikace Vítězný únor ve fotografii (1949)