428 let od narození Jana Ámose Komenského

Je to už 428 let, co se 28. března 1592 narodil Jan Ámos Komenský. Již loni jsem zmínila, že obě jeho manželky měly vztah k Třebíči – tomu se však tentokrát věnovat nechci, byť tato skutečnost člověka z našeho kraje hřeje u srdce. Důležitější v těchto dnech asi je, jak by pohlížel na situaci ve školství.
Učitel národů by se asi divil, kdyby viděl výuku dnes. Kvůli koronavirové pandemii se děti učí doma, učitelé s nimi komunikují na dálku a jejich úlohu převzali rodiče. A také televize, která každý den vysílá výukový program.
Je to opravdu velmi nezvyklá, a hlavně těžká situace. Těžká pro učitele, kteří se museli přizpůsobit novým podmínkám, těžká pro rodiče, pro něž musí být domácí výuka v kombinaci s řadou dalších povinností, které jsou na ně kladeny, značně vysilující, a samozřejmě i těžká pro děti, které nemají potřebný sociální kontakt se svými vrstevníky. Proto jim všem patří můj hluboký obdiv a velký dík, že to nevzdávají. Snad toto provizorium brzy pomine. Protože jinak než provizoriem tento stav opravdu nazvat nelze – vždyť i sám Jan Ámos Komenský ve svém „Navržení krátkém o obnovení škol v Království Českém“ jasně napsal, že výuka se má provádět hromadně, tedy jeden učitel má učit skupinu žáků. Tak jako „…jedno slunce na výsosti stojíc, jedněmi a týmiž paprsky osvěcuje a zahřívá všecku zemi.“.
Věřme tedy, že co nevidět učitelé opět svými paprsky vědění rozzáří školní třídy a děti se budou učit pospolu.