605 let od upálení Mistra Jana Husa

Dnes je to již 605 let, co na okraji města Kostnice v dnešním Německu vzplála vysoká hranice. Obklopovala muže, který se pro své učení znelíbil tehdejším mocným. Hlásal pokoru a skromnost, návrat k pravému Kristovu učení. Tehdejší církvi se něco takového ani trochu nelíbilo, a proto tohoto člověka – jenž coby kazatel pocházel z jejích řad – prohlásila za kacíře. Když ani poté své učení neodvolal, odsoudila ho k trestu smrti upálením. Tímto člověkem byl Čech, Mistr Jan Hus.
Asi nikdo si nedovedl představit, co jeho smrt v českých zemích, kde byl velmi uctíván, způsobí. Zemi zachvátila revoluce, jednotlivá města se bouřila a vše vyústilo v husitské války, v nichž se proti sobě postavili „kališníci“ a „křižáci“. České země, ještě před časem jeden z nejvýznamnějších států v Evropě, upadly do chaosu, posléze stupňovaným i zásahy z okolních zemí. Z rozvratu se vzpamatovávaly desítky let. Zároveň se ale jednalo o významný kulturní předěl, protože po husitských válkách se vytvořila Jednota bratrská, reformovaná církev, která měla značný vliv na zdejší politiku či literaturu.
Těžko tedy soudit, jak by svět kolem nás vypadal, kdyby Jan Hus své učení opravdu odvolal. Avšak právě jeho rozhodnost, neústupnost a snaha hlásat pravdu i za cenu nejvyšší oběti z něj udělala symbol. Také proto k Husovi vzhlížel i Tomáš Garrigue Masaryk, který svou koncepci nezávislého českého státu přednesl přesně 500 let po Husově upálení, tedy 6. července 1915. I to je jeden z důvodů, proč Mistra Jana Husa ctíme dodnes.