70 let od justiční vraždy Milady Horákové
27. 6. 202027. 6. Den památky obětí komunismu
„Miluji tuto zem, miluji tento lid, budujte mu blahobyt. Odcházím bez nenávisti k vám. Přeji vám to, přeji vám to…“
Tyto věty zazněly přesně před 70 lety, 27. června 1950, zhruba o půl šesté ráno na dvoře pankrácké věznice. Jednalo se o poslední slova Milady Horákové, na které byla právě spáchána justiční vražda. Komunistické soudy ji poslaly na smrt za údajné rozvracení republiky (které spočívalo například ve veřejné podpoře Masarykových myšlenek či v někdejším členství Horákové v Benešově ČSNS).
Komunisté Horákovou popravili i navzdory přímluvám takových osobností, jako byla Eleanora Rooseveltová, Winston Churchill, Albert Einstein nebo Jean-Paul Sartre. Horáková a její přátelé byli komunistickými popravčími usmrceni zvlášť surovým způsobem – uškrcením. Nikoli oběšením, kdy je odsouzenci zlomen vaz, čímž nastane okamžitá smrt, ale zdlouhavým škrcením, kdy člověk visí za krk a kati ho tahají za nohy tak dlouho, dokud se odsouzenec po mnoha minutách hrůzy neudusí. Podobně krutě byl o dva roky později zavražděn i rokytnický farář P. Jan Bula.
I přes mučení a trýznění komunisté Horákovou a její přátele nezlomili. Stejně jako se to nepovedlo nacistickému gestapu, nepovedlo se to ani Státní bezpečnosti a jejím sovětským poradcům. Z Horákové naopak vytvořili symbol. Symboly svobody, neústupnosti vůči totalitě, bezpráví a despocii. A také symbol toho, jaké zlo jsou komunisté schopni spáchat, aby mohli hlásat své zrůdné myšlenky.
Další aktuality

Setkání, která nejsou náhodná
V pátek odpoledne jsem stála za poslední lavicí dlouhé velehradské baziliky, v tichu a soustředění, když mě oslovilo hluboké, pokorné kázání.

Národní pouť na Velehradě 2025
Letos jsme si připomněli hned dvě hluboká výročí: 40 let od památné pouti v roce 1985, kdy se desetitisíce poutníků nenechaly umlčet totalitním režimem.

Večer lidí dobré vůle na Velehradě
Hudba, solidarita a naděje pod otevřeným nebem.