Bedřich Hrozný

Bedřich Hrozný. Jeho jméno možná mnohým nic neřekne, někteří si možná kdesi v hloubi paměti vybaví dějepis z páté třídy, kdy jsme se učili o Chetitech, Sumerech a dalších národech, které se objevily na samém úsvitu lidských dějin, a proto jim patřily první stránky v učebnicích, jejichž obsah jsme v paměti rázem překryli něčím jiným. Toto jméno je ale potřeba si připomínat, protože bez Bedřicha Hrozného, který zemřel přesně před 66 lety a kterého můžeme právem zařadit mezi nejvýznamnější české vědce v historii, by svět neznal mnoho důležitých informací o své minulosti. Rozluštil totiž chetitštinu – jazyk, jímž lidé mluvili naposledy před více než dvěma a půl tisíci lety.

Hrozný už od samého mládí tíhl k jazykům, sám od sebe se ještě na gymnáziu naučil arabsky a hebrejsky, poté ve Vídni vystudoval orientalistiku, kde promoval v roce 1901. Už v roce 1906 coby mladý vědec začal spolupracovat se svým učitelem Hugem Wincklerem, který v Turecku objevil množství destiček s klínovým písmem. Některé byly popsány tehdy již známou babylonštinou, jiné neznámým jazykem. Ten rozluštil právě Hrozný v roce 1915, který na základě podobnosti se sumersko-babylonskými znaky dokázal jako první člověk po mnoha tisíciletích přečíst větu „nyní chléb budete jíst, poté vodu budete pít“. Byla v chetitštině, u níž posléze prokázal, že se jedná o nejstarší známý indoevropský jazyk, mezi něž patří i čeština. Bedřich Hrozný, v té době již odborník světového formátu, tak založil nový obor chetitologii, a po 1. světové válce na popud prezidenta Masaryka byl u založení dnešního Orientálního ústavu Akademie věd ČR.