Bígr – malá česká vesnice s velkými příběhy

Dominantou vesnice je krásně opravený kostel Nejsvětější Trojice. Při procházce Bígrem nás ale čekalo také jedno úplně neplánované a o to milejší setkání.

U svého domku jsme potkali pátera Václava Maška, rodáka z českého Gerníku. Pochází z rolnické rodiny, vystudoval kněžský seminář a knězem se stal v roce 1968. Více než půl století svého života spojil s českými krajany v Banátu a působil v Gerníku, Eibentálu i Bígru.

Desítky let také mezi krajany sbíral staré písně, zapisoval jejich texty i melodie a shromáždil jich 343. Díky němu tak zůstala zachována část kulturního dědictví banátských Čechů. A my jsme mu při našem nečekaném setkání jednu českou písničku také zazpívali.

K Bígru má velmi blízký vztah také Jana Mlezivová, tajemnice Fóra Čechů v Rumunsku, která zde vyrůstala a má tu svoji rodinu.

Milé bylo také setkání s Martinem Hájkem, kterého jsme potkali už na GulášFestu ve Svaté Heleně a který nás do Bígru pozval. Pohostil nás u sebe a povídali jsme si také o možnostech, jak do vesnice přivést další návštěvníky.

Zaujala nás stará hasičská stříkačka a další dochovaná technika. I ta by mohla jednou najít své místo v připravovaném muzeu a vyprávět další část historie Bígru.

A zazněl také velmi zajímavý nápad – využít zdejší krásné a klidné prostředí a vytvořit zázemí pro rodiny s dětmi s autismem. Třeba právě tento příspěvek osloví někoho, kdo má v této oblasti zkušenosti a mohl by s podobnou myšlenkou pomoci.

A Bígr rozhodně nežije jen ze vzpomínek. Letos se zapojil do Festivalu Banát vlastní Bígerskou nocí – koncerty, společným táborákem a setkáním místních s návštěvníky. I podobné akce pomáhají přivádět do malé české vesnice nové lidi a podporují její další život.

Bígr není skanzen. Je to malá česká vesnice, která příští rok oslaví 200 let a hledá svoji cestu do dalších desetiletí. A po tom, co jsme tam viděli a s kým jsme se potkali, bych jí moc přála, aby se to podařilo.

A pokud se někdy vydáte do českého Banátu, Bígr určitě stojí za návštěvu.