Čtyři písmena, která dávají smysl i na prahu nového roku

Zazněla již v říjnu. Já jsem ji ale nosila v hlavě a schovala si ji právě na začátek nového roku, protože mi přišla natolik nadčasová, že se sem prostě hodí. Čekala jsem na chvíli, kdy – jak se říká – padne na úrodnou půdu a budeme ji schopni vnímat ještě silněji.

Otec biskup Pavel Posád použil zkratku, kterou řada z nás dobře zná ještě v její „staré podobě“ – RVHP. Nešlo o žádné novoroční přání, ale o myšlenku, která ho samotného oslovila a kterou si přinesl z prostředí kněžských setkání a rekolekcí. Natolik mu přišla silná, že se o ni s námi chtěl podělit.

A já si ji dovolím nabídnout právě teď, na začátku nového roku, jako přání s velkou nadějí:

R – Radost,

protože bez radosti se život snadno změní v pouhé přežívání.

V – Vděčnost,

protože kdo neumí děkovat, nikdy nebude doopravdy bohatý.

H – Humor,

protože bez něj bychom se ze sebe i ze světa brzy zbláznili.

P – Pokora,

protože ne všechno máme ve svých rukou – a je dobré si to občas připomenout.

A já se k tomuto přání připojuji.

Kéž se nám podaří čtyři písmena RVHP a jejich mimořádně nadčasové poselství prožívat každý den.

Ať se dotýká našich srdcí, našich rodin, vztahů i obyčejného každodenního života.

Do nového roku přeji, ať máme radost, za co být vděční, čemu se zasmát – a dost pokory na to, abychom unesli všechno ostatní.