Domov sv. Anežky ve Velkém Újezdě

Péče v sociálních službách je náročná a zodpovědná práce. I tady se ale za poslední roky mnohé proměnilo. Zaměstnancům pomáhají moderní pomůcky a vybavení, které jim usnadňují každodenní péči, například při manipulaci s lidmi, kteří už se sami pohybovat nemohou. Zároveň přispívají k jejich většímu bezpečí a pohodlí.

A nejsou to jen sestry, pečující nebo sociální pracovnice. Nakoukla jsem také do kuchyně právě ve chvíli, kdy už bylo uvařeno a oběd se rozvážel na pokoje a do jídelny. Kuchařky si tak mohly na chvíli oddechnout. I jim patří poděkování – protože láska prochází i žaludkem a dobré jídlo k pocitu domova jednoduše patří.

Stejně jako prostředí, ve kterém člověk žije. Domov obklopuje rozlehlý park a sad a také lidé, kteří se o ně starají, přispívají k tomu, aby se zde klienti cítili dobře.

Moc se mi líbí také setkávání generací. Děti ze Základní školy a Mateřské školy Třebelovice, kterou jsem nedávno navštívila, připravují pro zdejší seniory program. Taková setkání mohou být krásným obohacením pro obě generace.

Součástí domova je také krásná kaple Povýšení svatého Kříže a sv. Františka a duchovní péče má v životě domova své přirozené místo.

Děkuji paní ředitelce i všem, se kterými jsem se během návštěvy setkala, za milé přijetí. Především ale děkuji všem zaměstnancům za jejich každodenní práci a péči.

Příští rok oslaví Domov sv. Anežky 90 let své existence. A ani příchodem do domova život nekončí. I tady se dá prožít hezký a důstojný kus života – mezi lidmi, s péčí, kterou člověk potřebuje, a s obyčejnými radostmi, které k životu patří.