Hodové slavnosti v Rapoticích

Do té doby jsem ani netušila, že Rapotice kromě pouti slaví také hody, o to větší překvapení a radost, že jsem se mohla nechat vtáhnout do jejich atmosféry. Rapotické hody jsou krásným důkazem, že i na Třebíčsku tradice žijí. Průvod krojovaných, nacvičená moravská beseda, snaha překonat rekord v počtu účastníků v krojích a především děti, které tančí po boku dospělých, to všechno mě naprosto uchvátilo. Hlavním stárkem byl Ondřej a hlavní stárkou Natálie. Celé nacvičování vedla paní Renata Klementová, která si za to vysloužila krásnou kytici přímo na pódiu. A co by byly hody bez kapely? O tu letošní se postarala krojovaná dechová hudba Skoroňáci ze Skoronic u Kyjova, tedy přímo ze srdce Moravského Slovácka. Tahle kapela hraje už od roku 1918 a její tóny zněly sálem s takovou energií, že vtáhly úplně každého. Pro mě osobně byl vrcholem okamžik, kdy mě spolu s manželem vyzvali hlavní stárek a stárka k prvnímu tanci. Krojovaní kolem nás udělali kolečko, my jsme tančili a já dostala nádhernou kytici. Byl to okamžik, kdy jsem si uvědomila, že právě tady, v těchto chvílích, je síla tradice a lidské sounáležitosti. Na oplátku jsem krojované pozvala do Senátu a budu moc ráda, pokud moje pozvání přijmou, abych jim mohla jejich přijetí v Rapoticích oplatit tam, kde působím já. Děkuji paní starostce Ivetě Pavlíčkové za pozvání a také za to, že jsem mohla Rapotice poznat nejen z úřadu a školy, ale i v té nejživější podobě, mezi lidmi, v krojích, tanci a zpěvu. Děkuji i rodičům, že své děti vedou k tradicím, všem pořadatelům, kteří s láskou vyzdobili sál, a samozřejmě krojovaným, kteří dávají obci i celé naší kultuře tu nejkrásnější podobu. Byl to večer plný emocí, radosti a vděčnosti a Rapotice pro mě mají nový rozměr, jsou místem, kam se budu vždycky ráda vracet.