Jsou místa, kam se člověk rád vrací. Dům sv. Antonína v Moravských Budějovicích je pro mě jedním z nich.
6. 9. 2026
Dnes jsem tu měla možnost být při krásné oslavě 90 let jeho existence. A nebyla jsem zde poprvé.
Možná právě proto jsem si o to víc uvědomovala, jak velkou proměnou celý areál v posledních letech prošel.
Od roku 1936 se tu píšou tisíce lidských příběhů. Příběhů lidí, kteří potřebovali pomoc a péči, ale také těch, kteří jim ji s obětavostí a laskavostí poskytovali. A to se za devadesát let nezměnilo.
Co se ale změnilo opravdu výrazně, je prostředí. Rekonstrukce původní budovy se mimořádně povedla. Nové pokoje a společné prostory jsou světlé, příjemné a důstojné. Přibyla nová budova domova i denní stacionář a celý areál doplňuje rozlehlá zahrada.
Dnes domov pro seniory nabízí 84 lůžek, nový denní stacionář má kapacitu 20 klientů a připravuje se také domov se zvláštním režimem pro 16 lidí, zejména pro ty, kteří žijí s různými formami demence.
Čísla ale nikdy neřeknou to nejpodstatnější.
Domov tvoří lidé. Sestry boromejky, zaměstnanci, vedení a všichni, kteří se starají o to, aby člověk ani ve stáří neztratil pocit bezpečí, důstojnosti a blízkosti druhých. A právě lidskost je tady cítit na každém kroku.
Stejně jako pokaždé bylo i dnešní setkání připravené s velkou péčí. Krásná květinová výzdoba, občerstvení, hudba, program pro děti i dospělé a spousta drobných detailů, díky kterým člověk od první chvíle ví, že je vítaný. A právě to mám na zdejších setkáních ráda. 
Velkou radost mi udělalo osobní setkání s otcem biskupem Pavlem Posádem i otcem děkanem, stejně jako se starosty Moravských Budějovic a Jemnice. A také s mnoha dalšími lidmi, které znám z různých míst našeho regionu. Některá setkání byla jen na pár slov, jiná na delší povídání – ale právě kvůli nim mají podobná odpoledne svoji atmosféru.
Děkuji řediteli Petru Žákovi za pozvání a za možnost projít si celý areál. A především děkuji všem, kteří se o jeho obyvatele každý den starají.
Devadesát let je úctyhodný kus historie. Přeji Domu sv. Antonína, aby i v dalších letech zůstával místem, kde se o člověka nejen dobře postarají, ale kde se může opravdu cítit doma.
Další aktuality
13. 9. 2026
Zahrada Čech Litoměřice 50
Ráda jsem s manželem přijala pozvání mého kolegy, senátora Ondřeje Štěrby, na jubilejní 50. ročník Zahrady Čech v Litoměřicích.
12. 9. 2026
Z hřiště vyrostl les. A děti se sem zase vrátily.
Včera jsem ráda přijala pozvání paní ředitelky Mgr. Marie Čermákové Tomanové na Loučení s létem v ZŠ a MŠ Blatnice, při kterém byla slavnostně otevřena nová zóna klidu na školní zahradě a přírodní učebna v lesíku za školou.
10. 9. 2026
Vracet se k příběhům z doby bezpráví je potřeba neustále
Zvláště pak v dnešní době, kdy nedaleko našich hranic můžeme vidět, jak mohou být svoboda a suverenita státu velmi křehkými pojmy.