Když se mlčí tam, kde by se mělo mluvit nahlas

23. 12. 2025

Když politické hnutí začne umlčovat vlastního ministra obrany za to, že jasně pojmenuje agresora, je na místě se zastavit a připomenout si souvislosti. Nejde o jeden výrok ani o jedno video, ale o dlouhodobý způsob uvažování.

Ještě před rokem 2022 právě toto politické hnutí opakovaně volalo po vystoupení České republiky z NATO a zpochybňovalo naši bezpečnostní orientaci. Tyto výroky nezaznívaly od vlády ani od demokratických stran, ale systematicky z jednoho konkrétního politického směru.

Po ruském útoku na Ukrajinu v únoru 2022 tato rétorika na čas utichla. Aliance, která byla do té doby líčena jako zbytečná, se náhle ukázala jako nezbytná. A bylo ticho.

Dnes se stejný politický směr znovu vrací k relativizaci reality – a nově i k tlaku, aby člen vlády směl říkat jen to, co je pro něj „přijatelné“. To ale není svoboda ani přímá demokracie, za kterou se tak rádi schovávají.

Historie nás učí, že tam, kde se začíná umlčováním a překrucováním faktů, končí svobodná debata jako první. A právě proto je důležité tyto věci pojmenovávat včas a otevřeně.