Nacistická okupace naší země

Přesně před 80 lety se začala rozpadat ČSR – na Podkarpatské Rusi se ale tvrdě bojovalo

Už se na to zapomíná, ale přesně před 80 lety došlo k řadě bitev, v nichž českoslovenští vojáci umírali za tehdy již rozpadající se Československo. Není tedy tak docela pravda, že jsme republiku dali nacistům bez boje.

Bojovalo se sice na československém území, ale s výjimkou Frýdecka, kde došlo k boji mezi československými vojsky a Wehrmachtem při obsazování Czajánkových kasáren, velmi daleko od centra dění – až na Podkarpatské Rusi. Adolf Hitler totiž 12. března 1939 požádal maďarského velvyslance, aby Maďarsko zaútočilo na nejvýchodnější část našeho státu. Maďaři tuto výzvu přijali a 14. března překročili hranice tehdy již značně okleštěné ČSR. Tam se ale setkali s odhodlaným odporem našich vojáků a hraničářů ze Stráže obrany státu. Československé jednotky se opevnily, na některých místech dokonce vyrazily do bodákového protiútoku, a překvapení Maďaři několikrát museli ustoupit.

Na naší straně bylo asi 40 mrtvých a 120 zraněných, Maďarů padlo zhruba 200 a zraněných měli na 700. Naplno se bojovalo až do 18. března, tedy ještě tři dny po zániku ČSR. Vznikem Protektorátu Čechy a Morava a Slovenského štátu neměl hrdinné obránce nejvýchodnějšího cípu republiky kdo zásobovat, a část z nich tedy nakonec ustoupila na Slovensko, kde odevzdala zbraně, které ale většinou připadly Hlinkovým gardám, část naopak do Rumunska, jež bylo do posledních chvil naším spojencem. Někdejší československo-rumunská hranice byla jediná, za níž nečíhal soused, který by si chtěl z našeho území část vzít. A když naši vojáci pochodovali rumunskými městy, tamní generálové prý říkali: „Toto rozhodně není poražená armáda...“

To bylo ale již poté, co nastal nejsmutnější den našich moderních dějin – 15. březen 1939 a s ním nacistická okupace naší země.

Vzpomeňte prosím těch, kteří o její svobodu bojovali jak v oné krátké válce o Podkarpatskou Rus a na Frýdecku přesně před 80 lety, tak i po celou dobu 2. světové války – a to jak v domácím, tak v zahraničním odboji.