Návštěva tábora v Naloučanech

22.8.2020
Návštěva tábora v Naloučanech

Dnešní den jsem strávila v malinko bojovém duchu. Mám totiž tu čest být patronkou tábora Battlefield Camp, který u Naloučan pořádá pan Jakub Šerák se svou rodinou pro chlapce z celé republiky a na jehož návštěvu jsem byla dnes pozvána. Letošní ročník je již šestý, přičemž každý se tematicky zaměřil na nějaký válečný konflikt. Možná teď trochu kroutíte hlavou, ale mohu potvrdit, že je to naprosto ideální způsob, jak si osvojit znalosti historie, politiky a mezinárodních vztahů. Smysl tábora totiž netkví jen v tom, že se účastníci rozdělí na dvě poloviny, které po sobě poté pálí z airsoftových zbraní – celý tábor je postaven na příběhu, který věrně čerpá z reality. Táborníci se tak seznamují s podstatou konfliktů, mezinárodním pozadím, v případě ukončených konfliktů také jejich důsledky. Mezitím musejí plnit nejrůznější, vpravdě bojové úkoly a chovat se podobně jako opravdoví vojáci.
Letošní tábor je zasazen do dnešní doby, děj se odehrává v Afghánistánu. Jedna polovina účastníků patří k mezinárodní misi ISAF, druhá jsou Talibanci – přičemž tito jsou zamícháni mezi běžné afghánské vesničany. Pro ISAF to znamená odhalovat sabotéry a teroristy, pro Taliban umět se infiltrovat a drobnými útoky podlamovat psychiku spojeneckých vojáků.
Battlefield Camp je situován tak, jak se na takový druh tábora sluší a patří – abych se do něj dostala, musela jsem překonat dva brody, což s krabicí, v níž jsem nesla jako dárek dort, bylo velice zábavné :-) Se zájmem jsem si pak tábor prohlédla. Spí se ve velkých stanech na vojenských lůžkách, k dispozici jsou polní sprchy, vaří se v americké polní kuchyni. Tábor ISAF je ohraničen zákopy, na obou stranách nechybějí palposty a checkpointy. Nástup a vše ostatní se děje v přísně vojenském stylu.
Více než hodinu jsem si po skvělém obědě povídala s chlapci, kteří na tento tábor jezdí už několik let. Díky skvělé organizaci a scénářům mají v malíčku historii nejen afghánského konfliktu, ale třeba i válku ve Vietnamu či v Jugoslávii, učí se taktice, komunikaci, topografii, zdravovědě. Brífinky a školení jim připravuje člověk na slovo vzatý – tatínek pana Šeráka, plukovník ve výslužbě, který prošel misemi v Kosovu či byl naším styčným důstojníkem v oblasti Perského zálivu a Arabského moře.
Právě rozhovor s chlapci mě utvrdil, že přesně takoví mladí lidé jsou naší budoucností. Mají smysl pro čest a kamarádství, musejí jednat týmově, chápou ale i společenské a politické vztahy, a to jak mezinárodní, tak i vnitřní, dovedou uvažovat nad problémy a nevidí svět černobíle. Někdo by mohl říct, že si jen hrají na vojáky. Není to ale pravda – právě tento tábor v nich totiž utváří hodnoty, kvůli nimž pak stojí za to bojovat.

Musím poděkovat rodině Šerákových, kteří tábory se svými přáteli připravují celý rok, tak i všem rodičům, kteří vedou své děti k takové odpovědnosti, jakou jsem dnes poznala ve výše zmíněných chlapcích. A samozřejmě děkuji i všem účastníkům tábora – dětem, instruktorům a dalším za skvělé přivítání a také za výborný oběd. Máte můj obdiv! Jsem moc ráda, že mohu být patronkou něčeho tak skvělého, jako je váš Battlefield Camp, protože má opravdu smysl. Už teď se těším na příští.