Nejsvětějšího Srdce Ježíšova

14. 6. 2026

Do Dolních Bojanovic se s manželem vracíme téměř pravidelně a ani letošní slavnost Nejsvětějšího Srdce Ježíšova nebyla výjimkou.

Před kostelem sv. Václava jsme sledovali tradiční průvod, který předcházel slavnostní bohoslužbě. Krojovaní, hudba, modlitba i velká účast místních a návštěvníků znovu ukázaly, jak silné místo mají víra a tradice v životě této obce.

Slavnost Nejsvětějšího Srdce Ježíšova má v katolické tradici hluboký význam. Srdce zde není symbolem citu, ale především lásky, která se dokáže rozdávat druhým. Připomíná, že člověk nežije jen sám pro sebe, ale že svým časem, zájmem, pomocí, zkušenostmi i obyčejnou lidskou laskavostí může obohacovat životy lidí kolem sebe.

A právě v tom vidím poselství této slavnosti i pro ty, kteří nejsou věřící. V době, kdy často spěcháme a soustředíme se hlavně sami na sebe, je dobré si připomenout hodnoty, na kterých stojí každé zdravé společenství – vzájemnou úctu, ochotu pomoci, odpovědnost a zájem o druhé.

Právě proto mám podobné tradice ráda. Nejsou jen připomínkou historie, ale také příležitostí zastavit se, zamyslet se a strávit čas mezi lidmi, kterým záleží na jejich obci, rodinách i sousedech.

Děkuji všem, kteří tuto krásnou tradici v Dolních Bojanovicích uchovávají a předávají dalším generacím. A děkuji také za všechna dnešní milá setkání s přáteli a známými. Domů jsme odjížděli s pocitem, že právě vztahy mezi lidmi jsou tím nejcennějším, co si můžeme navzájem darovat.