Nemůžu už mlčet.
22. 11. 2025
V posledních dnech se objevují zprávy o tzv. mírovém plánu, který byl předložen Ukrajině. Cítím povinnost se k tomu jasně vyjádřit.
Nemůžu už mlčet.
V posledních dnech se objevují zprávy o tzv. mírovém plánu, který byl předložen Ukrajině. Cítím povinnost se k tomu jasně vyjádřit.
Ten plán není mírový.
Je to požadavek, aby se napadený stát vzdal části svého území, omezil vlastní armádu a vzdal se možnosti vstoupit do NATO.
Historie ale ukazuje, že ustupování agresorovi k míru nikdy nevede.
Možná to dnes už někteří necítí tak naléhavě, ale připomeňme si rok 1938:
Hitler tvrdil, že chce jen Sudety. Mocnosti mu ustoupily — věřily, že když obětují část Československa, nastane klid zbraní.
Nenastal.
Sudety byly jen první krok. Následovalo obsazení zbytku Československa a potom druhá světová válka.
Dnes slyšíme podobný tlak – „vzdejte se kousku a bude mír“.
Ale Kreml otevřeně říká, že jeho ambice nekončí u Ukrajiny. Česká republika je dnes na jeho seznamu „nepřátelských států“.
Představa, že se to nás netýká, je nebezpečná iluze.
A ano — žádný demokraticky smýšlející politik nemá radost z toho, že musíme dávat peníze na obranu.
I já bych mnohem raději investovala do škol, nemocnic, dopravy, výzkumu nebo do rozvoje regionů.
Jenže válku si nevybírá napadený. Vybírá si ji agresor.
A roky jsme věřili, že po roce 1945 už nic takového nepřijde. Bohužel jsme se mýlili.
„Jediné, co je třeba pro triumf zla, je, aby dobří lidé nedělali nic.“
Proto o tom musíme mluvit.
Proto nemůžeme dělat, že se nic neděje.
A proto musíme dál podporovat Ukrajinu — politicky, materiálně i lidsky.
Protože když se zastaví její obrana, nezastaví se agrese.
A bezpečnost Evropy, včetně České republiky, na tom stojí.
A ano — bude to nepohodlné. Ale zlo roste přesně tam, kde lidé přestávají zvedat hlas
Další aktuality
27. 12. 2025
Živý betlém v Třebíči
Dnes jsme s manželem navštívili Živý betlém v Třebíči.
23. 12. 2025
Ohlédnutí za rokem 2025
Před štědrým večerem se s vámi chci ohlédnout za letošním rokem.
23. 12. 2025
Když se mlčí tam, kde by se mělo mluvit nahlas
Když politické hnutí začne umlčovat vlastního ministra obrany za to, že jasně pojmenuje agresora, je na místě se zastavit a připomenout si souvislosti. Nejde o jeden výrok ani o jedno video, ale o dlouhodobý způsob uvažování.