Oslavy 670. výročí Hodova, svěcení symbolů a auta

2019 – 670 = 1349. Vezmeme-li toto číslo coby časový údaj, pak se jedná o slavnou dobu císaře Karla IV., který rok předtím založil Nové Město pražské, Karlovu univerzitu a hrad Karlštejn. A právě z roku 1349 pochází první písemná zmínka o obci Hodov na severu Třebíčska. Výročí 670 let od této významné události si hodovští občané připomněli včera v rámci své pouti, kdy zároveň nechali požehnat nové obecní symboly a také nový vůz zdejších dobrovolných hasičů.
Znak plně vystihuje podstatu obce. Pohár vedle radlice značí hodujícího rolníka, nad tím se skví pět hvězd, které symbolizují svatozář Jana Nepomuckého, patrona obce. Dole je umístěn len, který pro Hodov býval zcela typickou rostlinou. To vše je umístěno na zeleném štítu, jenž značí historicky zemědělský ráz Hodova a krásnou přírodu. Zelená je navíc také barvou naděje – a já věřím, že tato naděje znamená, že Hodov bude i nadále vzkvétat tak jako dosud.
O tom se může přesvědčit každý, kdo sem přijede. Mají tu krásně opravené domy, funguje tu pohostinství i prodejna, mají tu poštu a také krásnou mateřskou školu s velkými prostorami nejen uvnitř, ale i venku. Radnice investuje miliony korun do rozvoje obce, lidé se aktivně podílejí na společenských událostech, jako jsou maškarády, kateřinský ples či adventní rozsvěcení vánočního stromu. To vše díky místním sokolům a hasičům, kteří tyto akce připravují.
A zase jsme u mého oblíbeného tématu – i Hodov jasně dokazuje, že bez spolků by obce nemohly existovat, nebyl by v nich život. Přesně jak to při slavnostním svěcení symbolů řekl pan farář Jiří Polach: „Obec nejsou domy, ale lidé.“ A tito lidé spolu musejí vycházet, nesmějí žít v nevraživosti, jinak by nemohli budovat obec ani svou vlast. A na Hodově je patrné, že tamní lidé opravdu žijí ve vzájemné pospolitosti, jinak by jejich obec nemohla tak zářit do krásy.
Během slavnostního shromáždění u kaple sv. Jana Nepomuckého, během průvodu obcí i během sousedského posezení na hřišti bylo jasně vidět, jak jsou občané Hodova na svou obec hrdí, jak se mají rádi, jak si rozumějí. Moc bych si přála, aby jim tento harmonický soulad vydržel i nadále. A věřím, že tomu tak bude. Snad i díky sošce Pražského Jezulátka, které jsem předala panu starostovi Jašovi, aby nad Hodovem bdělo, a snad i díky sv. Kryštofovi, jehož podobiznu jsem věnovala místním hasičům, aby ochraňoval nový hasičský automobil včetně jeho posádky.
Milí občané Hodova, ještě jednou velice děkuji za pozvání, moc jsem si vaši společnost užila. Jako předsedkyně ekologického mikroregionu Horácko jsem hrdá na to, že i vaše obec do něj patří. Děkuji vašemu panu starostovi Stanislavu Jašovi, jeho manželce, starostce Hroznatína paní Janě Uchytilové a všem hasičům jak z Hodova, tak z okolních obcí za příjemnou společnost. Těším se zase někdy na viděnou. Ať se vám daří!