Po pěti letech znovu v Třebelovicích

S paní starostkou Janou Frühaufovou jsme si nejprve povídaly o životě v obci, o tom, co se v posledních letech podařilo, ale také o dalších plánech. Právě se dokončuje rekonstrukce školní kuchyně, připravuje se výstavba nové mateřské školy a obec má před sebou i další zajímavý projekt – rekonstrukci budovy, kterou získala a kde by v budoucnu mělo vzniknout lepší zázemí pro místní obchod, knihovnu i nové byty.

Právě na podobných projektech je dobře vidět, že i menší obec může mít velké plány a postupně je proměňovat ve skutečnost.

Pak jsme zamířily do místní základní školy. A tam mě čekalo přivítání, na které se jen tak nezapomíná.

Paní ředitelka Romana Veselá mi ukázala školu a děti si pro mě připravily krásné překvapení – zazpívaly mi písničku. A protože ony mě potěšily svým vystoupením, já jsem jim zase moc ráda odpovídala na jejich zvídavé otázky při rozhovoru do školního časopisu Třebelováček. Bylo to milé a bezprostřední povídání, při kterém jsme se i společně zasmáli.

Moc mě potěšilo také to, že zdejší škola má tolik žáků, že pedagogové dokonce uvolnili svoji sborovnu, aby mohla vzniknout další třída. V době, kdy řada menších škol řeší spíše opačný problém, je to pro Třebelovice krásná zpráva.

Ve škole se se mnou podělili také o jeden zážitek, na který jsou právem pyšní. Letos v červnu se dětem a pedagogům podařilo osobně setkat s prezidentem republiky Petrem Pavlem při jeho návštěvě Moravských Budějovic. Setkání se uskutečnilo před UAV Technology Parkem a vzniklo vlastně díky odvaze jedné z paní učitelek, která napsala přímo na Pražský hrad s prosbou, zda by děti mohly pana prezidenta pozdravit. A ono to vyšlo. Prezidentovi pak předaly dopis, dvě vydání Třebelováčku i vlastnoručně vyrobené dárky. Pan prezident se podepsal do školní kroniky i dětem do památníčků a samozřejmě nechyběla společná fotografie.

Během návštěvy jsem se potkala také se starostou sousedních Rácovic Františkem Zvěřinou. Právě z Rácovic do třebelovické školy dojíždí řada dětí, takže i tady je pěkně vidět, jak přirozeně mohou sousední obce spolupracovat.

Když jsem si na konci dne uvědomila, že od mé poslední návštěvy uplynulo přesně pět let, měla jsem radost z toho, jaký kus cesty za tu dobu Třebelovice i jejich škola ušly. A znovu jsem si říkala, jaké mám štěstí, že při svých cestách po Třebíčsku potkávám tolik šikovných lidí, kterým záleží na místě, kde žijí, a kteří pro něj dokážou něco udělat.

Děkuji paní starostce Janě Frühaufové i celému vedení obce za milé přijetí, čas a naše povídání. Stejně tak děkuji paní ředitelce Romaně Veselé, pedagogům a samozřejmě dětem za krásné chvíle ve škole, písničku, rozhovor, milé dárky i květinu.

A dětem přeji, ať se jim v jejich škole dál líbí, ať se jim daří, mají kolem sebe dobré kamarády a pedagogy, kteří je budou podporovat v jejich nápadech a zvídavosti. A Třebelovicím přeji, aby se podařilo uskutečnit všechno, co mají před sebou.