Poděkování Evě Tomášové

Tato jedenáctiletá kapitola se uzavírá a paní Tomášová míří do zasloužené penze. Neodchází jen ředitelka, odchází duše celé instituce. Otisk, který zde zanechala, bude patrný dlouhá léta poté, co jmenovka na dveřích ředitelny ponese jiné jméno. Když lidé mluví o zdravotnících, často zmiňují lidskost, skromnost, obětavost a vstřícnost. V Třebíči jsme měli to vzácné štěstí, že právě tyto vlastnosti ztělesňovala sama ředitelka nemocnice. Její přístup nebyl jen profesionální, byl hluboce lidský. Ohlédnu-li se za těmi jedenácti lety, vidím úctyhodnou cestu plnou úspěchů. Vnější pozorovatelé možná zaznamenali jen rozsáhlou modernizaci budov, ale skutečný dopad pociťuje každý pacient, který se v Třebíči léčí. Vzpomínám si na naše první setkání v roce 2018, když mě po mém zvolení do Senátu pozvala na mou úplně první pracovní schůzku. Co začalo jako profesionální spolupráce, přerostlo v hluboké přátelství nejen díky našim společným výšlapům do přírody, ale především díky Evině výjimečné osobnosti. Přeji jí, aby následující kapitola jejího života byla naplněna stejnou radostí a uspokojením, jaké přinášela druhým. Ať její další kroky vedou ke štěstí, naplnění a klidu, který si svou obětavou službou více než zasloužila.