Proč musíme hlídat střet zájmů u politiků

Neměla jsem to z učebnic, ale odžité, jako bývalá starostka jsem dobře věděla, že člověk ve veřejné funkci nesmí rozhodovat tak, aby tím pomohl sobě nebo svému byznysu, komunita stojí na důvěře a stát také. Proto jsem mluvila o střetu zájmů a vysvětlila to jednoduše, střet zájmů je situace, kdy politik může rozhodnout tak, že tím prospěje sám sobě, jako například kdybych jako starostka měla vlastní firmu a sama sobě přidělila zakázku za obecní peníze, to by byl střet zájmů a bylo by jedno, zda jde o chodník za pár set tisíc, nebo o zakázky za miliardy ve státě, princip je stejný. Budoucí premiér vlastnil velké množství firem v různých oborech a to samo o sobě bylo důvodem k otázkám, proto byla svolána mimořádná schůze Poslanecké sněmovny, kde měl své možné střety vysvětlit. Viděla jsem ten projev celý a místo jasných odpovědí tam byly útoky na média, novináře a všechny, kdo po něm chtěli fakta, což nebylo normální. Přitom stačilo během pár minut říct, tady jsou moje firmy, tady jsou zakázky, tady je čestné prohlášení, a dát prostor na dotazy, jenže mluvil přes hodinu a půl, vyhýbal se podstatě a nakonec řekl, že na nic odpovídat nebude, a tak se člověk, který chce řídit vládu, chovat nemůže. Opírala jsem se o princip, ne o osobu, když prezident Petr Pavel říkal, že by měl budoucí premiér své možné střety zájmů jasně vysvětlit, byl to legitimní požadavek a já to viděla stejně, lidé si zasloužili vědět, zda ten, komu mají věřit, jedná férově a otevřeně. Pokud bychom to přestali hlídat, ztratili bychom důvěru ve stát a když slušní lidé mlčí, prostor dostávají ti, kteří spoléhají na ticho, proto jsem o tom mluvila, byla to moje povinnost vůči lidem, ne politika.