Rozloučení s P. Jakubem Holíkem

Dnešní den byl posledním, kdy mši svatou v bazilice sv. Prokopa v Třebíči celebroval P. Jakub Holík. Ten se totiž stal generálním vikářem plzeňské diecéze a na jeho místo v nejbližších dnech dnech zamíří P. Pavel Opatřil. 
Otec Jakub si za devět let svého působení na faře baziliky získal ohromné renomé. Pro svou přátelskou povahu a maximální vstřícnost vůči farníkům, ale také proto, že baziliku dokázal zpřístupnit různými koncerty, přednáškami, recitály či výstavami široké veřejnosti, byl mezi lidmi velmi oblíben. Velké uznání si vysloužil také proto, že loni 11. listopadu, tedy přesně sto let po konci 1. světové války, nechal na zvony v bazilice zvonit za všechny oběti tohoto konfliktu tak, jak je tomu zvykem v jiných zemích, v České republice však zatím nikoli. Nesmíme zapomenout ani na krásný živý betlém, který připravoval spolu s farníky a jejich dětmi každoročně o Vánocích na nádvoří před bazilikou. Ten pokaždé přilákal tisíce lidí nejen z Třebíče, ale i řady vzdálených míst.
Vůbec se proto nedivím, že na dnešní mši svatou zamířilo do baziliky tolik lidí. Jakkoli je bazilika velká, tentokrát mnozí z přítomných museli stát, protože lavice byly zaplněny do posledního místa už dlouho před zahájením bohoslužby. Velkou pozornost budili i třebíčští skauti, kteří se s otcem Jakubem také přišli rozloučit. Mnoho dětí i dospělých ve skautských krojích a s vlajkami oddílů tak dotvářelo krásnou atmosféru, v níž se mše konala.
Pan farář na každé bohoslužbě mluví o třech významných bodech. Tentokrát jich farníkům sdělil šest, přičemž všechny začínaly slůvkem „Nezapomínejte“.
1. Nezapomínejte děkovat, protože slovo „Děkuji“ vede k vděčnosti a uvědomění si svých skutků.
2. Nezapomínejte naslouchat. Člověk má dvě uši a jedna ústa, a tak nemá odmítat naslouchat sobě ani druhým. Právě naslouchání druhým je naše společné dílo.
3. Nezapomínejte růst, tedy krok za krokem rozvíjejte své touhy a odbornosti.
4. Nezapomínejte propojovat – a to jak jednotlivé lidi, tak i farnosti a společnost. Podle otce Jakuba se křesťané mají propojovat, a nikoli spolu bojovat. Což získává ještě na větším důrazu, uvědomíme-li si, že toto pan farář řekl dnes, 1. září, přesně 80 let po vypuknutí 2. světové války.
5. Nezapomínejte na chudé – přičemž tuto pomoc nenechávejme pouze na Charitě či sociálních službách.
6. Nezapomínejte slavit – a tedy také odpočívat od práce. Umějte být spolu, třeba u oběda, v kostele či ve skautu.

Dojemné bylo přání dvou farníků, kteří panu faráři věnovali dary jako poděkování za jeho působení v Třebíči. Bylo vidět, že jsou oba dojati, zvláště mladé ženě se chvěl hlas – a když jsem se podívala okolo sebe, viděla jsem, že lidé kolem mě mají slzy v očích. Přiznám se, že ani já na tom nebyla jinak. Velikost této chvíle, kdy stovky lidí dávaly najevo jednomu člověku, jak si ho váží a jak ho mají rádi, byla velice silná. Zřejmě si to uvědomovaly i děti, kterých bylo v bazilice také velmi mnoho, a z nichž mnohé přinesly panu faráři svou aktovku, aby jim ji požehnal pro nadcházející školní rok. 
Lidé ale z tohoto slavnostní dopoledne neodcházeli se slzami v očích – naopak s úsměvem, který v nich po skončení mše vyvolalo krásné setkání na zahradě za bazilikou. Najednou se všichni bavili a veselili – a pan farář s nimi. Děkovali, naslouchali si, propojovali se navzájem a slavili tak, jak o tom otec Jakub mluvil při svém kázání.
Moc mu děkuji za krásných devět let, za krásné chvíle, které jsem měla tu možnost s ním strávit, děkuji mu také za to, že spoluorganizoval setkání s mojí spolužačkou a nyní řádovou sestrou v Albánii Michaelou Kubíčkovou, děkuji mu i za krásná slova, která dnes mně a mému manželu Petrovi při rozloučení věnoval. Budu na něj vždy moc ráda vzpomínat, budu se za něj modlit a slibuji, že až mě osud někdy zavede do Plzně, ráda ho navštívím.
Jsem si jistá, že na západě Čech bude platným generálním vikářem, a stejně tak oblíbeným, jako byl v Třebíči. Navíc nejde do neznáma, s tamním biskupem Tomášem Holubem sloužili coby kaplani v armádě. Vrací se tedy za přáteli – a já věřím, že spoustu dalších přátel si v Plzni díky své milé povaze ještě získá.
Otče Jakube, ať je Vaše nová životní cesta, kterou nyní nastupujete, cestou požehnanou a naplněnou.