Senát

Ke kulatému stolu jsem pozvala představitele pečujících, lékařů, Ministerstvo práce a sociálních věcí, Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy i vývojáře, kteří se umělou inteligencí zabývají. Jsem ráda, že mé pozvání přijali i zástupci z Třebíčska, mezi nimiž byl sociální podnik Vrátka, Dětský domov Klubíčko z Náměště nad Oslavou, dočasná pěstounka Lenka Procházková, ZŠ a MŠ Budkov, Akademie práva, pedagogiky a podnikání či pracovníci odboru sociálních věcí z Kraje Vysočina. Všichni, kdo v těchto profesích pracují, vnímají nedostatek dětských psychologů i psychiatrů jako akutní problém. Čekací doby na odbornou pomoc jsou neúnosně dlouhé, a přitom právě dnes jsou děti křehčí než kdy dřív – mnohé stále nesou následky pandemie, izolace, nejistoty. Zkušenosti z praxe ukazují, že pečující osoby často nemají po ruce nástroje, jak efektivně reagovat v krizových situacích. Zásadní roli zde může sehrát umělá inteligence, která se postupně stává každodenním nástrojem nejen dětí, ale i dospělých. Ne jako náhrada lékaře, ale jako dostupný pomocník v prvních chvílích. Přála bych si, aby zde vznikla profesionální aplikace pro pečující, kterou bude mít každý v mobilním zařízení a která může sloužit jako kapesní poradce pro krizové momenty. Zkrátka platforma nabízející uklidnění nebo první návrh řešení. Inspirativním příkladem je projekt Elin.ai, který představil Jan Romportl. Jeho cílem je vytvořit AI asistenta zaměřeného na prevenci a podporu duševního zdraví mladých lidí. Nejde jen o technologii – jde o vytvoření bezpečného, důvěryhodného prostoru, který bude dětem blízký a přirozený. Budoucnost péče může být díky technologiím lidštější – pokud se je naučíme chytře a citlivě využívat. Tento kulatý stůl byl důležitým prvním krokem tímto směrem a věřím, že další budou následovat.