Pana učitele Pavla Mikoláše, který na třebíčské ZŠ Benešova učí dějepis, znám jako velmi aktivního člověka, jenž to s dětmi opravdu umí. Jeho výuka je zábavná a živá, žáci ho mají rádi – a mnozí z nich se díky němu zapojili i do našeho projektu o prezidentu Masarykovi. Proto jsem moc ráda přijala jeho pozvání, abych dnes „jeho“ osmé třídě vyprávěla o své práci senátorky.
Musím říct, že mě znalosti žáků opravdu potěšily, za mě mají z občanské výchovy všichni jedničku :-) Společně jsme probrali nejen to, čím se zabývám v Senátu a na Třebíčsku, ale také čím se zabývá Senát. K tomu nám výborně posloužil web Senát pro mládež, kde si mladí lidé mohou otestovat své znalosti o horní komoře, přípravě zákonů, volbách atp.
Také mě velmi potěšilo, jak žáci tiše celé dvě vyučovací hodiny poslouchali, a že se na konci nebáli zeptat. Na jejich tvářích bylo vidět, že je téma opravdu zaujalo, že přemýšlejí o společnosti, demokracii a budoucnosti. Kdo ví, možná, že mezi nimi seděl budoucí starosta, senátor, anebo dokonce i prezident. Třeba právě takový, jako byl Václav Havel.
A to byla další věc, která mě na tomto setkání potěšila – že v učebně stále mají vystaven portrét pana prezidenta Havla, byť si ho tyto děti nemohou ve funkci pamatovat, neboť z ní odešel už před šestnácti lety. Jeho myšlenky a význam však velmi dobře (byť možná nevědomky) znají, protože v jejich odpovědích a uvažování se zrcadlí principy, které Václav Havel prosazoval.
Milí osmáci, moc vám děkuji za příjemné přijetí, opravdu jste mi udělali radost. Takové chytré a vzdělané mladé lidi naše společnost potřebuje. Stejně tak děkuji za krásné slunečnice ze školního dvora, které mi věnovala paní učitelka Dana Fraňková a které mi nyní zdobí kancelář, a panu učiteli Pavlu Mikolášovi za pozvání. Velmi ráda vás všechny na oplátku uvítám v Senátu nebo v senátní kanceláři. U mě máte dveře vždy otevřené.