Třebíčsko má důvod být hrdé.

Andrejce jsem osobně pogratulovala k jejím mimořádným výsledkům v zimním plavání. Z mistrovství světa ve finském Oulu si přivezla 4 bronzové a 1 stříbrnou medaili a k tomu ještě další bronz ze Světového poháru. Díky závodům ve Švédsku, Finsku a Polsku během sezóny nasbírala tolik bodů, že se v celkovém hodnocení Světového poháru umístila na 3. místě mezi ženami na světě – což je pro české zimní plavání historický moment.

Zaujalo mě i její vyprávění o prvních závodech v severských zemích. Do Švédska odjela úplně sama, musela si všechno zařídit, komunikovat v cizím jazyce a obstát v prostředí, které bylo jiné než na závodech, na které je zvyklá. Ve Finsku už za ní přiletěla její sestra Petra, která jí dodala potřebné zázemí a povzbuzení. A právě taková rodinná podpora bývá pro sportovce často velmi důležitá.

Poděkování patřilo i Nicovi Morovi, který na sebe upozornil neobyčejnou cestou pěšky z Třebíče až do Milána. Během 31 dnů překonal 924 kilometrů a svou cestu symbolicky završil právě v Miláně při zahájení zimních olympijských her. Jeho příběh ukazuje, co dokáže vytrvalost, odvaha a víra ve vlastní sen.

Nico mě navštívil spolu se svým kamarádem Zbyňkem Koudelkou, který mu během celé cesty pomáhal především s komunikací na sociálních sítích, plánováním jednotlivých etap i organizací celé výpravy. I tady se znovu ukázalo, jak důležité je mít kolem sebe lidi, kteří dokážou podat pomocnou ruku ve správnou chvíli.

Velmi mě potěšilo, že Nico chce ve své aktivitě pokračovat a plánuje besedy na základních i středních školách, kde bude svůj příběh sdílet s mladou generací. A právě o tom jsme spolu také mluvili – o možnostech, jak tyto inspirativní příběhy dostat mezi mladé lidi a kde bychom v budoucnu mohli spojit síly.

Bylo to setkání plné silných příběhů, odvahy a zkušeností.

Znovu jsem si uvědomila, že velké věci často začínají zdánlivě obyčejným rozhodnutím – vstoupit do ledové vody nebo se vydat na dlouhou cestu za svým snem.

Děkuji oběma za jejich energii, odhodlání i za to, že ukazují, že i z Třebíčska mohou vyrůstat příběhy, které inspirují daleko za hranicemi našeho regionu.