Výročí upálení mistra Jana Huse

Dnes jsme si připomněli upálení Mistra Jana Husa, k němuž došlo v německé Kostnici přesně před 604 lety. Myšlenky Jana Husa nebyly úplně nové, v té době již lidé znali učení Jana Viklefa či Viléma Ockhama. Husovo učení zasáhlo zejména české země – lze se ale domnívat, že to bylo čistě proto, že se nemělo jak masově šířit. Hus totiž předběhl svou dobu a bohužel své myšlenky hlásal o necelé půlstoletí dříve, než byl vynalezen knihtisk. Právě tento Guttenbergův vynález totiž stál za masivním rozkvětem reformních směrů, jako bylo luteránství či kalvinismus. Ty plně využily možností knihtisku a ovlivnily obrovské množství lidí. Husovo učení však nezapadlo, v českých zemích byl Husův odkaz uchováván a ze samotného Jana Husa se stal neoficiální symbol české státnosti. Vždyť i T. G. Masaryk svůj ženevský projev, v němž deklaroval odhodlání vytvořit samostatný český stát, pronesl 6. července 1915, tedy přesně půltisíciletí po Husově smrti. Toto „uctívání kacíře“, jak vnímaly Husa konzervativní kruhy, nebylo v mnoha zemích dlouho vnímáno pozitivně – teprve papež Jan Pavel II. se za upálení Mistra Jana Husa omluvil. Nyní je Jan Hus vnímán jako jeden z nejvýznamnějších reformátorů církve – a stále jako jeden z neoficiálních symbolů české státnosti. Vzpomeňte ho prosím a zkuste se zamyslet, jak by se dějiny asi vyvíjely, kdyby Hus upálen nebyl, nebo kdyby na šíření svých myšlenek měl lepší prostředky. Možná by dnes Evropa vypadala úplně jinak.