Vzpomínky na Jihlavku jen tak nezmizí

srpen 2018

Vzpomínky na Jihlavku jen tak nezmizí

Hluboké zalesněné údolí, jímž protéká stříbropěnná řeka. Tak si pamatují Jihlavku pod Vladislaví pamětníci. 

Ti mladší mohou jen sedět a hltat jejich vzpomínky, jak sem jezdili na vandry, anebo jak zde stály mlýny, v nichž bydleli mlynáři, jejichž rody kolem Jihlavky žily třeba i stovky let. A pozor, opravdu kolem Jihlavky, nikoli Jihlavy – s takovýmto názvem by každého ti, kteří se v sobotu 4. srpna sešli na Sousedském posezení v Koněšíně, pěkně hnali.

„Toto setkání jsme uspořádali podruhé a tentokrát jsme pozvali i potomky mlynářů,“ prozradila starostka Koněšína Hana Žáková. „Lidé si tak mohli vyslechnout vzpomínky na jejich mládí, které strávili v mlýnech kolem Jihlavky. Ty byly bohužel zbořeny a zatopeny při stavbě Dalešické přehrady, takže mnohé z nich jsou teď i padesát metrů pod hladinou.“

Mlýny samozřejmě stály o samotě, nejbližší vesnice byla třeba hodinu cesty. A tak pan Ladislav Jirkas z někdejšího Jirkasova mlýna pod Číměří vzpomínal, jako coby malí školáci chodili do školy.

„Nikoho nezajímalo, že bylo třeba půl metru sněhu, prostě jsme to museli dojít. Tři kilometry tam a tři zpátky,“ popisoval. „Do mlýna nevedla elektřina, tu jsme si vyráběli sami. Ale pořád se zanášely česlice a my je museli čistit. A tak to jednou jen blikalo a jednou svítilo.“

Jihlavka, ta asi nikdy nezmizí ze srdcí třebíčských trampů. Nejen jim totiž připomínala americké kaňony z mayovek. A tak na setkání zahrála i trampská skupina Božská Betty – pojmenovaná podle stejnojmenné trampské osady a zároveň podle mlynářky z Loupalova mlýna pod Popůvkami. Svérázné postavičce, civilním jménem Barbora Mannová, která k Jihlavce neodmyslitelně patřila.

„Bylo mi asi dvanáct let, když jsem chytal v Jihlavce u Loupalova mlýna ryby. Lístek jsem samozřejmě neměl. Najednou se objevil porybný a ptal se mě, co mám v tom kbelíku. Když jsem bezelstně odpověděl, že dva jelce, tak po mně chtěl lístek. V tu ránu se objevila Betyna s bičem a začala ho švihat po lýtkách: ‚Táhni odsud,‘ křičela na něj. ‚Tohle je moje řeka.‘ Ten chlap pak utíkal, co mu nohy stačily. Pak se na mě otočila a řekla mi: ‚Jen chytej dál, Mirečku.‘ Já pak chytil ještě asi dva další jelce, dva si vzala ona a nasekala je slepicím a dva jsem dostal já,“ vzpomínal na Betynu pan Kratochvíl, syn legendárního třebíčského trampa Františka „Nefjorka“ Kratochvíla, který se akce samozřejmě také zúčastnil.

Na Sousedském posezení také vystoupil vedoucí Vodní elektrárny Dalešice Josef Blaha, který představil Dalešickou přehradu z dnešního pohledu, a mladí hudebníci z koněšínské kapely Moonray a koněšínský soubor Klokočí. Ti všichni spolu s Mysliveckým sdružením Studenec, SDH Koněšín, Chasou Koněšín Třebíčskými trampskými osadami připravili krásné odpoledne, které všechny přítomné přeneslo do doby, kdy Jihlavka byla řekou plnou kouzel a krásných zátočin.