XXVIII. chovatelský den

„Nejkrásnější zvíře, zvíře pro rytíře, jmenuje se kůň…“ Tak začíná jedna z písniček Zdeňka Svěráka a já mu musím dát za pravdu. Kůň je opravdu krásné zvíře – a této krásy jste dnes mohli vidět v Třebíči opravdu mnoho. Na Polance se konal už XXVIII. ročník Chovatelského dne, na který se sjeli koně ze širokého okolí. Tuto akci pořádá Vyšší odborná škola a Střední škola veterinární, zemědělská a zdravotnická Třebíč, jejíž paní ředitelka Lenka Havlíková mě pozvala, abych zhlédla část soutěží.
Gratuluji všem vítězům, kteří se zúčastnili parkurových i zápřahových soutěží, protože tak ladné pohyby a tak dokonalé vedení se opravdu vidí jen málokdy. Hodnotím to laickým pohledem, takže odborník by třeba nějaké chybky našel, diváci ale byli stejně nadšení jako já.
Kromě koní jste ale na Polance mohli zhlédnout i další zvířata. Mnohé městské děti tak možná poprvé zblízka viděly krávu, ovečku či kozu, nechyběly ale ani slepice či králíci. Zajímavá byla také drezúra psů, na nichž bylo vidět, že si ji nejlepší přátelé člověka opravdu užívají.
A ti nejkrásnější přátelé, tedy koně? Jsem ráda, že jsem jich dnes mohla vidět tolik, od malinkých poníků, přes vznešené starokladrubské vraníky až po obrovské fríské koně. Všichni byli krásní a já děkuji všem, kdo se o ně starají. Opět nejlépe to řekl pan Svěrák v pokračování oné písně: „Važte si ho, lidé, ať nám jich pár zbyde…“.
Já si koní vážím moc a moc si také vážím toho, že mě paní ředitelka Havlíková na letošní Chovatelský den pozvala.