XXXVII. Martínkovské krojované hody

Chcete-li někdy zažít pravou atmosféru moravských hodů tak, jak ji známe třeba ze Strážnice či Kyjova, nemusíte jezdit nikam daleko. Totéž totiž nabízejí i hody v Martínkově nedaleko Moravských Budějovic. Děvčata a chlapci chodí dům od domu v krojích, juchají a zpívají – zkrátka jako na Slovácku. Tento víkend v Martínkově slavili již XXXVII. ročník této veselice a já byla velmi potěšena, když jsem od starosty Martínkova pana Josefa Pléhy obdržela pozvánku. „To musím vidět,“ řekla jsem si – a rozhodně jsem neprohloupila.
Velice obdivuji nápaditost krojů, které podle pana starosty Pléhy opravdu vycházejí z lidových tradic, a Martínkovští je nechali navrhnout na základě rad etnografů. Velice obdivuji i chasu, jak se k této veselici staví, s jakou vážností se snaží o co nejlepší „umělecký dojem“. Velice obdivuji i děti, které taktéž byly oblečeny v krojích – a bylo na nich vidět, že už se nemohou dočkat, až povyrostou a připojí se do průvodu. Právě takto se v našich malých spoluobčanech buduje láska k místu, kde vyrůstají, patriotismus a hrdost na svou malebnou obec, ale i zemi. Chtěla bych též pochválit členy souborů Okřešánek  a Bajdyš, kteří se do průvodu také zapojili. Tato spolupráce tak pomáhá udržovat tradice snadněji, a člověk zároveň může porovnat kroje.
Spolu se svým manželem jsem se zúčastnila také dopolední mše, kterou vedl želetavský farář D. Pavel Rostislav Novotný, OPraem. Mši svatou sloužil před zcela zaplněným martínkovským kostelem Navštívení Panny Marie a snad na každého z přítomných jeho kázání zapůsobilo tak silně jako na mě. Mluvil o tom, jak právě Panna Marie, jíž je kostel zasvěcen a která je patronkou obce, pochopila, že má vyšší poslání. Možná měla plány být dobrou Josefovou manželkou, ale osud jí určil, že bude zároveň matkou Božího syna. Nemohla to změnit, ale přijala to – tak, jako máme plány i my, ale ať chceme, nebo ne, ne vždy se nám je podaří splnit. To je zkrátka život a život musí být oslavován – a právě lidové tradice a veselice, které jsme dnes měli možnost v Martínkově spatřit, vycházejí z oslavy Boha a života. Zároveň se jedná o setkání lidí dobré vůle, protože každý z těch, kdo se vypravili na průvod obcí, i těch, kdo jim pomáhali, musejí spolupracovat, být spolu zadobře. Jinak by žádný průvod nebyl, jinak by nevznikla tato tradice, jinak by pokojně nemohla existovat ani obec. To vše jsem si uvědomila, když jsem poslouchala kázání pana faráře Novotného, pro nějž to bylo poslední vystoupení před martínkovskými občany. Ze své želetavské farnosti se totiž vrací zpět do svého domovského kláštera v Nové Říši a já mu přeji, aby i nadále byl stále plný radosti a laskavosti. Plný radosti a laskavosti jako byl dnes nejen v Martínkově, ale po celou dobu svého působení na farnosti v Želetavě a okolí.
S velikým zájmem jsem si také prohlédla poutavou výstavu věnovanou operačnímu nasazení výsadku Spelter a partyzánské skupině Lenka-Jih. Na panu starostovi Pléhovi bylo vidět, jak ho toto téma zajímá a jak je hrdý na to, že i v Martínkově žili lidé, kteří bojovali za svobodu a demokracii v čase největšího útlaku. 
Chtěla bych vyzdvihnout činnost všech martínkovských obyvatel, že se s takovým zápalem zapojují do života obce. Bylo to patrné nejen z dnešního průvodu, ale také z krásně upravené návsi, jíž vévodí pěkný parčík, a opravených domů. Vedení obce si také pochvalovalo činnost zdejších spolků a já (byť se opakuji, ale zkrátka to musím říct) opět viděla, že moje podpora spolkové činnosti na malých obcích má smysl. Bez spolků by ve vesnicích nebyl život – a nebyly by tam ani tak krásné akce, jakými byly letošní hody.
Děkuji všem martínkovským občanům, že tento víkend připravili tak krásnou akci, která má již pevně zakořeněnou tradici, děkuji chase za krásné vystoupení i dobré víno, děkuji panu starostovi Pléhovi, panu místostarostovi Řepovi a všem zastupitelům za srdečné přivítání a milou společnost. Titul Vesnice roku Kraje Vysočina, který jste získali v roce 2015, si právem zasloužíte – a to z toho důvodu, že Martínkov a jeho tradice udržujete stále, a nikoli pouze pro daný „vítězný“ rok. Ať nad vámi všemi i nadále bdí vaše patronka Panna Marie. Těším se na viděnou s vámi v příštím roce, kdy společně oslavíme 700 let vaší krásné obce. Ať se vám daří!