Žehnání Mariánskému sloupu v Praze

Po 102 letech je zpět. Vysoký a důstojný. Mariánský sloup na Staroměstském náměstí v Praze, kterému vévodil od roku 1650, kdy jej zde nechal vztyčit císař Ferdinand III. jako poděkování za to, že hlavní město Českého království odolalo útoku švédských vojsk o dva roky dříve. Sloup na svém místě vydržel 368 let. Pět dní po vyhlášení samostatného československého státu, 3. listopadu 1918, jej však rozlícený dav vedený pražským bohémem Frantou Sauerem strhl. Sauer, blízký známý Jaroslava Haška, lidem namluvil, že stržení sloupu si přeje Národní výbor československý, protože v této památce vidí symbol Rakouska-Uherska a habsburského útlaku. Sauer měl svůj zlomyslný čin dobře přichystaný, protože jej naplánoval na okamžik, kdy Prahou procházeli účastníci vzpomínkového shromáždění na bitvu na Bílé hoře. Zapracoval efekt davu, lidé se chopili provazů a začali sloup ničit. V jejich počínání jim nedokázali zabránit ani tři členové Národního výboru, kteří na místo přispěchali a snažili se všem vysvětlit, že se stali obětí fámy. Sloup padl k zemi, roztříštil se a s ním se na kusy rozbil i obrovský kus české historie. Několikrát se jednalo o obnovení sloupu, ale žádná z dalších dob tomu nepřála. První republika nebyla katolíkům nakloněna, za protektorátu byly tyto snahy odsouvány až na dobu „kdy Třetí říše zvítězí“, komunisté cokoli spjatého s církví rozhodně odmítali. Teprve po sametové revoluci se na nový Mariánský sloup mohlo začít pomýšlet, trvalo ale ještě třicet let, než se přání proměnilo ve skutečnost. Vznikla „Společnost pro obnovu Mariánského sloupu na Staroměstském náměstí“, která malými krůčky kráčela kupředu. Důležitým počinem bylo oslovení sochaře Petra Váni v roce 1997, jenž na rekonstrukci sloupu začal pracovat. Dalším významným aktem, který celou věc posunul dopředu, byl souhlas zastupitelstva Hlavního města Prahy letos v lednu. Pak již nic nebránilo tomu, aby byl sloup na náměstí vztyčen a dnes, v sobotu 15. srpna 2020, na den Nanebevzetí Panny Marie, přesně 37 174 dní poté, co zmanipulovaný dav jeho předchůdce barbarsky zničil, slavnostně odhalen. Pro katolíky se jedná o jednu z nejvýznamnějších událostí v moderních českých dějinách, o čemž svědčí i velká účast na mši sloužené kardinálem Dominikem Dukou. Těší mě, že jsem se dnes potkala s poutníky z Třebíčska a také s paní Evou Rajchmanovou, starostkou Dolních Bojanovic, jedné z 16 obcí, které na stavbu sloupu finančně přispěly. Slavnosti se zúčastnil také můj kolega ze Senátu Jiří Čunek.