Děkovná slavnost v Lukově

Pro mě měla dnešní slavnost ještě jeden velmi silný rozměr. Jan Bula i Václav Drbola jsou neoddělitelně spojeni s Třebíčskem. Jan Bula působil jako kaplan v Rokytnici nad Rokytnou, Václav Drbola jako farář v Babicích. Právě zde se odehrály události, které komunistický režim zneužil k rozsáhlým represím proti církvi i mnoha nevinným lidem.

Oba kněží se stali součástí vykonstruovaných babických procesů, jejichž cílem nebylo hledání pravdy, ale zastrašení společnosti, diskreditace církve a upevnění totalitní moci. Jak dnes připomněl biskup Vojtěch Cikrle, dva noví blahoslavení symbolicky zastupují mnoho dalších nevinných a krutě postižených lidí, jejich děti i vnoučata. Proto jejich příběh není jen příběhem dvou kněží, ale i připomínkou osudů mnoha rodin, které byly poznamenány komunistickou perzekucí.

Celý den se nesl ve velmi silné a současně pokojné atmosféře. Bylo cítit, že nejde jen o připomínku historie, ale o živé svědectví pro dnešní dobu.

Silně na mě zapůsobila symbolika obětních darů. Dopis mladých lidí, míč připomínající Janův vztah ke sportu a spolkovému životu v Orlu, kříž i mříže jako symbol nesvobody, kterou musel prožít. Každý z nich vyprávěl část příběhu člověka, který zůstal věrný svému přesvědčení i v těch nejtěžších chvílích.

Mimořádně silná byla také slova z posledního dopisu Jana Buly, napsaného před popravou:

„Největší posilou je mi to, že jsem věrně sloužil Bohu až do konce.“

Právě tato věta podle mě vystihuje celý jeho život.

Na závěr jsme obdrželi dopis brněnského biskupa Pavla Konzbula. Jeho název zněl: „To, co jste dnes prožili, může pokračovat…“ Připomněl v něm, že jedním z nejsilnějších poselství životů Jana Buly a Václava Drboly je odpuštění. Ne jako zapomenutí křivd, ale jako cesta k vnitřní svobodě, pokoji a smíření.

Byla jsem vděčná za možnost setkat se s mnoha věřícími, kněžími, biskupy i poutníky z různých koutů naší země. Velmi ráda jsem se setkala také se starostkami a starosty z okolních obcí, kteří přijeli vzdát úctu rodákovi našeho regionu. Bylo krásné vidět, jak se v Lukově setkali lidé různých profesí, generací i životních cest, které spojovala úcta k odkazu Jana Buly a Václava Drboly.

V době, kdy je společnost často rozdělená, bylo povzbuzující zažít společenství lidí, které spojovala víra, naděje, úcta k pravdě a k lidskému svědomí.

Velké poděkování patří Římskokatolické farnosti Moravské Budějovice, obci Lukov, skautům, Orlu, místním spolkům i všem dobrovolníkům, kteří se na přípravě dnešní slavnosti podíleli. Připravit zázemí pro tisíce návštěvníků v obci s necelými třemi stovkami obyvatel vyžadovalo obrovské nasazení, které si zaslouží velké uznání.

Pro nás na Třebíčsku nejsou jména Jan Bula a Václav Drbola jen součástí historických knih. Jsou spojena s místy, která dobře známe, s obcemi, kolem kterých denně projíždíme, i s příběhy rodin, které zde po generace žijí. O to silněji na mě dnešní slavnost zapůsobila.

Domů jsem odjížděla s pocitem vděčnosti. Za možnost být součástí výjimečného dne, který nebyl jen připomínkou minulosti, ale také připomenutím hodnot, na kterých stojí svobodná společnost – pravdy, odvahy, víry, naděje a úcty k lidskému svědomí.

Video zde.