Kde se bere recidiva a jak na ni?

Dnes bych chtěla velmi poděkovat Oblastní charitě Třebíč. A to za krásnou akci, na níž jsem se seznámila s mnoha zajímavými lidmi a vyslechla si řadu podnětných názorů, které mohou pomoci mnoha lidem a také celé společnosti.
„Kde se bere recidiva a jak na ni?“ byl název této akce, kterou jsem měla tu čest spoluzaštiťovat. Sjeli se na ni odborníci z celé republiky, experti věnující se vězňům či sociálně znevýhodněným občanům a dalším, kteří mají tendenci, lidově řečeno, chytnout se špatné party a spadnout do spirály neustávajících problémů, opětovných trestných činů a s tím spojeného odsuzování ze strany většinové společnosti. Právě recidiva je nejhorší problém, který se ale týká nás všech – je totiž nesmírně drahá, ze státní pokladny, tedy z našich peněz, vyčerpává značné množství finančních prostředků. Tomu lze bránit důkladnou prevencí, která problematičtější jedince pomáhá směřovat k lepšímu životu, k jeho naplnění a také zapojení do společnosti.
Jako starostka jsem i na malé obci poznala velmi problematické kriminální případy. Jistě, ne vše lze předvídat, ale určité příznaky je možné vypozorovat už třeba v dětském věku daného jedince. Na konferenci jsem proto dnes upozornila, jak významnou roli mohou právě na obcích v tomto případě hrát zájmové spolky, ať už jsou to hasiči, myslivci či tělovýchovné jednoty. Ty totiž lidem dávají šanci se uplatnit, realizovat se. Člověk, který je jejich členem, navíc vidí, že pomáhá obci a rozvíjí komunitu, cítí, že dělá něco hezkého a že ostatní jsou mu za jeho práci vděční.
Já jsem ale také vděčná pracovníkům Oblastní charity Třebíč, že se i oni touto problematikou zabývají. Jejich centra, jako je Al Paso, Ambrela, klub Barák, K-Centrum Noe, Prison Wings, Centrum podpory rodin Ruth a mnoho dalších, umějí s těmito lidmi pracovat a pomáhat jim. Máte můj velký obdiv.